[Intro: Hasan]
Slunce zapadlo už dávno, všechno zavalený lávou
Přišli jsme do chvíle, kdy nechcem stárnout
Zastavit čas a mít náskok
Slunce zapadlo už dávno, všechno zavalený lávou
Přišli jsme do chvíle, kdy nechcem stárnout
Zastavit čas a mít náskok

[Verse 1: Hasan]
Měsíc je nabitej ze dne
Naděje umírá poslední ale stejně zhebne
Umění je nesrat se s ničím
Kudly mít v sobě a stejně se zvednout
Stokrát, dokud mne nesejmou
Minimum světla nad tou cestou
Když říkali, že tu pro tebe jsou, tak lhali
Stejně jak ty už tu nejsi, ty už tu nejsi...
Stejně jak ty už tu nejsi, stejně jak ty už tu nejsi
Stejně jak ty už tu nejsi, ty už tu nejsi...

[Verse 2: Pier]
Svítí jen měsíc a má rozsvícená lucerna
Mý druhý já zas nespí, je v prozovzu tak jak ústředna
Co nestihnu v mládí, si pak nebudu moc nikdy objednat
Proto si užívám jak jen to jde, abych se nemusel litovat
Ale jde na mne strach, vedle tý cesty jsou vysoký stráně
Kdokoliv vedle šlápne, tak se minimálně vejpůl zláme
Přesto mne to k ní táhne, počítám se vším i s tím pádem
Lepší je riskovat krk, než se celej život jen tak válet
Stejně jak Hasan, já trefuju cíl, jsem to, stejně jak v láku
Lidi se dusí, neví jak dál, mají furt ze života vákuum
Měl by si otočit stránku, volit mír a ne válku
Žiju si, jako bych byl král, a to nežiju na žádným zámku