Neusínej, ještě ti mám co říct…
Nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc
Jen popel z doteků řas

Zahalená do tmy ti zkouším psát
Slova do vět neposkládám
Být si jistá, že mě máš vážně rád…
Zatím vítr v dlaních mám

Zastav se, stůj! Já jsem osud tvůj
I když věříš v jeden malý kříž
Zastav se, stůj! Jsi židle, já stůl
Někdo mezi náma staví zlatou mříž
Nesmířím se s tím
A zpátky nevrátím
Nic z toho co z nás dělá možný pár
Chyť pro mě do sítí
Hvězdy, co nesvítí
Jsem přece sen, co se k ránu ti zdál

Neusínej, ještě mi máš co říct
Nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…
Jen popel z doteků řas
Zastav se, stůj! Já jsem osud tvůj
I když věříš v jeden malý kříž
Zastav se, stůj! Jsi židle, já stůl
Někdo mezi náma staví zlatou mříž
Nesmířím se s tím
A zpátky nevrátím
Nic z toho co z nás dělá možný pár
Chyť pro mě do sítí
Hvězdy, co nesvítí
Jsem přece sen, co se k ránu ti zdál

Stojí za to chtít
Od sebe trochu víc
Než pár němejch kouzel
Z vyslovených vět
Už není cesty zpět
Po sté a naposled, vím že neodešel!

Zastav se, stůj! Já jsem osud tvůj
I když věříš v jeden malý kříž
Zastav se, stůj! Jsi židle, já stůl
Někdo mezi náma staví zlatou mříž
Nesmířím se s tím
A zpátky nevrátím
Nic z toho co z nás dělá možný pár
Chyť pro mě do sítí
Hvězdy, co nesvítí
Jsem přece sen, co se k ránu ti zdál